Než přistoupíme k detailnímu rozboru posledního dílu, povězme si ještě něco málo o zajímavostech, které ho provázejí: dnešní epizoda 2F16 (Who Shot Mr. Burns? Part One) byla totiž poslední epizodou šesté sezóny (tzv. “season finale”) a epizoda 2F20 (Who Shot Mr. Burns? Part Two) byla pro změnu první epizodou sezóny sedmé (tzv. “season opener”). Mezi premiérami obou dílů tedy ve Spojených Státech uběhlo několik měsíců, ve kterých naplno propukla diskuse o tom _kdo_ ve skutečnosti pana Burnse zastřelil… Protože se scénaristé báli aby někdo ze štábu nevynesl cennou informaci na veřejnost, napsali několik různých rozuzlení a navíc nechali naanimovat scénu střelby s asi 15 různými postavami (včetně Barneyho, Vočka, Apua nebo dokonce i Spasitele) a skutečné rozřešení bylo známo pouze omezenému okruhu lidí. Matt Groening k tomu v NY Post ze dne 25.4.1995 řekl toto:
“We’ve got our misleads and fake script pages – even a little misleading animation. I guarantee you it’s not a dream, nor have we imported a character we could conveniently write off as the trigger-figure. It’s a character on the show.”
(Vytvořili jsme falešné stopy, kusy scénáře – dokonce i nějaké zavádějící animace. Můžu se zaručit za to, že to není sen, (zdravíme Bobbyho Ewinga… 🙂 ani jsme si nevymysleli cizí postavu, kterou bychom mohli pohodlně použít jako vraha. Je to někdo ze seriálu.”
Výkonný producent Dave Mirkin zase v druhém květnovém čísle Entertainment Weekly z roku 1995 (No. 274) řekl toto:
“We advise you to tape it and go through it frame by frame, and see if you can come up with a theory of who shot Mr. Burns and why.”
(Doporučujeme vám nahrát si první díl a projít si ho okénko po okénku a zkusit si sami přijít na to kdo a proč zastřelil pana Burnse.)
A Harry Shearer, herec, který Montyho v originále mluví, ve stejném článku dodává:
“Mr. Burns does survive. Fortunately, he hasn’t learned anything from the experience of being near death, which I do admire.”
(Pan Burns přežije. Naštěstí se z těsné blízkosti smrti vůbec nepoučí, což osobně obdivuju.)
Jo jo, Burns je prostě obdivuhodný… 🙂
Podrobně…
Ale to ještě není všechno: další zajímavostí, která se váže k poslední epizodě je soutěž “Who Shot Mr. Burns? 1-800-COLLECT Contest”. Diváci měli tipovat, kdo zastřelil pana Burnse a ze správných odpovědí byl losován vítěz. Ten měl být původně naanimován do následující epizody, ale nakonec šťastná vítězka, jistá Fayle Gibsonová, dostala pouze svůj portrét, na kterém je obklopena OFF. Ještě mnohem zajímavější soutěží, která souvisí se Simpsonovými byla “The Simpsons House Giveaway Contest” z listopadu 1997. Stavební společnost “Kaufman and Broad Home Corporation”, ve spolupráci s FOXem a Pepsi-Co. postavila ve městě Henderson ve státě Nevada (kousek za Las Vegas) na parcele o rozloze 2.200 čtverečních stop přesnou repliku Simpsonovic rezidence, kterou vidíte na obrázku vedle. (Posléze byla celá komunita do níž tento “dům snů” patří přejmenována na Springfield). Periférie Las Vegas byla vybrána záměrně, neboť podle pánů Kaufmana a Broada “… the city already has the most cartoonish skyline on the planet.”
Pozornost věnovaná detailům je pozoruhodná: dům je natřen celkem 25 různými barvami, včetně takových skvostů jako jsou “power orange” a “generator green”, které mu dodávají tu pravou Simpsonovskou atmosféru. Všechny místnosti jsou zařízeny přesně tak, jak je známe z televize, pozorní návštěvníci odhalí i takové perly jako je myší díra vedle gauče v obýváku a olejová skvrna na příjezdové cestě… 🙂 Pepsi-Co. nechala vyrobit celkem 15.000.000 speciálních herních “žetonů”, které přidávala ke svým “Generation NEXT” nealkoholickým nápojům a jeden z nich se shodoval s tím, který byl odvysílán během úvodní epizody deváté sezóny, 4F22 (The City of New York vs. Homer Simpson). Po jejím odvysílání se ale ve stanovené lhůtě o výhru nikdo nepřihlásil a tak podle pravidel soutěže byl výherce vylosován z nevýherních žetonů, které diváci zaslali do soutěže o menší ceny. Šťastnou majitelkou domu o ceně 120.000 US$ (tato částka samozřejmě nezahrnuje citovou a historickou hodnotu, kterou dům má pro oddaného Simpsonofila) se stala 63letá Barbara Howardová z Richmondu v Kentucky, která si také 10.12.1997 převzala klíče od domu. Při té příležitosti se nechala slyšet:
“I was so happy when they told me I won that I laughed and cried at the same time. I never won anything so big… or so colorful.”
(Byla jsem tak šťastná, když mi řekli že jsem vyhrála, že jsem se smála a brečela najednou. Nikdy jsem nevyhrála nic tak velkého… nebo tak barevného.)
Celý dům byl minulé léto po dobu tří týdnů otevřený pro veřejnost a během té doby ho navštívilo přes 30.000 lidí z celých Spojených Států a někteří přiletěli dokonce i z Evropy. Mnozí z nich neváhali čekat přes 3 hodiny ve 40ti stupňovém horku na čtvrthodinovou prohlídku. A málo kdo z nich litoval. Průvodce Victor Allen k tomu říká:
“Most of the visitors agreed that the only thing that is missing are the Simpsons themselves.”
(Většina z návštěvníků se shodla na tom, že jediné co tady chybí jsou Simpsonovi sami.)
Zajímavé je i to jak ohleduplně se návštěvníci v Simpsonovské domě chovali (a zvláště to překvapí u Američanů…) Za celé tři týdny nedošlo k jedinému vážnějšímu poškození jakékoliv části domu; jediný problém, který během prohlídek nastal byl když si jeden suvenýrů-chtivý návštěvník hodlal odnést domů prázdnou plechovku od piva Duff, která se válela v obýváku. Po malé chvíli ale zřejmě svého nepředloženého činu začal litovat a výčitky svědomí ho přinutily k tomu, aby plechovku tajně zanechal ve skříňce v Magiině ložnici. Otázkou ovšem zůstává jestli se Barbara Howardová do domu skutečně nastěhuje, protože se jí nabídky na odkoupení domu jenom hrnou (jeden fanoušek Simpsonových nabídl firmě Kaufman a Broad půl miliónu dolarů ještě předtím, než byl dům vůbec dokončen…). Pokud se ale Barbara do domu skutečně nastěhuje, tak první co udělá je to, že dům zvenku přemaluje na béžovo a to přesto, že jí celá rodina přemlouvá ať to nedělá. Ona sama říká, že je to proto, že chce aby se barva domu shodovala se sousedními, protože se obává, že by to mohlo sousedy provokovat. Její obavy se nicméně neukazují jako zcela opodstatněné, protože její sousedka, Sharyl Staversová, říká:
“It doesn’t bother me if it stays like that, I think it’s kind of neat, but then I don’t live right next door.”
(Mě osobně by to nevadilo, kdyby dům zůstal tak jak je, myslím, že to je docela pěkné, ale na druhou stranu – já nebydlím hned vedle.)
Ovšemže ne – vedle přece bydlí Flandersovi… 🙂
