Inu zaprvé musíme vzít na vědomí, že v USA se jednalo o epizodu vysílanou před vánocemi a tedy evidentně cílenou poněkud jiným směrem než je obvyklé. Z tohoto úhlu pohledu je také nutno poněkud shovívavěji posuzovat děj a zápletku (které by asi nepomohl ani výrazný vedlejší “sub-plot”), nicméně to nám nemůže zabránit v konstatování že by se tato zápletka dala v podstatě bez jakýchkoliv úprav použít v libovolném sit-comu, v Kroku za Krokem, v Kutilu Timovi, dokonce i v Novácích, a na to nejsme od Simpsonových zvyklí – jinými slovy, za děj body dolů.
Co je ale ještě horší než špatná zápletka je špatná charakterizace postav a nucené city. Dojemné scény se sice nemohou vyhnout ani OFF ale co je moc to je moc – a s přihlédnutím k tomu jak zdařile byl v několika posledních dílech nastíněn vztah Homera a Lisy (3F13 (Lisa the Iconoclast), 3F17 (Bart on the Road)) nebo Homera a jeho matky (3F06 (Mother Simpson) je nutno konstatovat že náznak vztahu mezi Bartem a Marge za nimi prostě kulhá. Zejména pak poslední část (Act III) byla natolik nudná že jsem se zasmál snad dvakrát nebo třikrát a sentimentální konec všemu nasadil korunu (nebo spíše pětikorunu jak říkával Hurvínek blahé paměti).
Naproti tomu jak už je v poslední době obvyklé se naprostá většina pozitivních momentů točí okolo vedlejších postav: všechny scény s Milhousem (piraně) a s Nelsonem (pneumatika od vysokozdvižnýho vozíku) si zaslouží ocenění. Stejně tak úvodní scénka s Krustym nebo televizní reklama na BoneStorm (aneb jak pravil QT: “This Xmas, Santa’s got a brand new bag.” 🙂 byla skvělá. Stejně tak scénka s konvicemi na čaj, Bartovým “žužu” nebo zejména Homerova reakce na fotku na které drží Bart u jeho pusy obláček s nápisem “I Stink” (“Nepamatuju se že bych to řekl.”) mě dostala LOL. Ale to je asi tak všechno, a na Simpsonovy je to docela málo…
Episode title:
– “Marge Be Not Proud” (Nemáš se čím chlubit Marge).
Blackboard gag:
– “I will stop talking about the twelve inch pianist” (Už nikdy nebudu mluvit o dvanáct coulů dlouhém péru).
Couch gag:
– Homer vytáhne z podlahy špunt a všichni jsou vcucnuti do výlevky.
Special Guest Voices:
– Phil Hartman (Troy McClure)
– Lawrence Tierney (Don Brodka)
– Pokud vám jméno Lawrence Tierneyho není příliš povědomé, pak vězte že hrál například postavu Joe Cabota v Tarantinových “Reservoir Dogs”, ale jeho prvním velkým úspěchem byla už v roce 1945(!) titulní postava ve filmu “Dillinger”.
