Bohužel svět (a to ani Simpsonovský) se neskládá jenom ze samých dobrých zpráv a občas se najde i nějaká ta smutná – a jedna z nich je právě teď na řadě: okolo šesté hodiny večerní 28.května, byl ve svém domě v Los Angeles ve věku necelých 49 let, vlastní manželkou zastřelen Phil Hartman, herec, který v originále mluvil Troye McClurea a Lionela Hutze. Po příjezdu policie na místo vraždy obrátila Philova manželka pistoli proti sobě a spáchala sebevraždu. Podle LAPD se jako nejpravděpodobnější motiv hrůzného činu jeví “domácí neshody”… Nu a po tomto neradostém úvodu se vrhněme na dvě o hodně příjemnější věci, konkrétně na dnešní Simpsonovsou epizodu, ale ještě předtím na dokončení toho co jsem minule začal, tedy článku o “p-codes”. Doufám, že si ještě pamatujete kde jsem posledně skončil, nicméně připomenu, že jsem probral základní rozdělení “p-codes” a upozornil, že toto rozdělení není stoprocentně přesné…
Podrobně…
Jak praví staré přísloví, výjimka potvrzuje pravidlo, a nejinak je tomu i u p-codes. Od roku 1990 se v každé sezóně vysílá 22 až 25 nových epizod. Nejvyšší možné číslo v p-code by tedy mělo být 25. Myslím že vás ale příliš nepřekvapí, když vám prozradím že tomu tak není. Takže máme epizody 7F75 a 7F76, 2F31-33, 3F31 a ještě speciální díly 3G01-04. To co jsem právě napsal ovšem není tak úplně pravda, protože 7F75 a 7F76 nejsou opravdové Simpsonovské epizody ale animované hudební klipy ke skladbám “Do The Bartman” a “Deep Deep Trouble”. O epizodách 2F31 a 2F32 pojednávám jinde a proto se můžeme rovnou podívat na epizodu 2F33 (Another Simpsons Clip Show). Tato epizoda vznikala na poslední chvíli, když byl jeden bývalý scénárista osloven aby dal dohromady jeden díl, který v daném okamžiku FOXu chyběl. Vzhledem k tomu, že se jedná o “clip show” (jak je ostatně z názvu zřejmé) a vzhledem k tomu, že na přípravu epizody bylo málo času a výsledek tomu odpovídal, použil scénárista pseudonymu Penny Wise a proto epizoda dostala vyšší p-code, aby se od ostatních odlišila.
Ze stejného důvodu dostala svůj p-code i “clip-show” ze sedmé sezóny, tedy 3F31 (The Simpsons 138th Episode Spectacular). U této epizody pro změnu použil režisér pseudonymu Pound Foolish (k režii obou dílů se později “přiznal” David Silverman). Penny Wise nebo Pound Foolish jsou podobné pseudonymy jako Alan Smithee, který používají filmoví režiséři, pokud nejsou po dokončení natáčení spokojeni s výslednou podobou filmu, nebo pokud jsou producentem přinuceni tuto podobu změnit a nejsou ochotni se pod závěrečný sestřih podepsat. Viz nový film scénáristy Joe Eszterhase, “Burn, Hollywood, Burn! (An Alan Smithee Film)”. No a konečně tu jsou epizody 3G01-04, což jsou další díly, které napsali Al Jean a Mike Reiss, takto scénáristé animáku “The Critic” (viz). Přestože byly všehny čtyři díly produkovány během sedmé sezóny, dva z nich – 3G01 (The Springfield Files) a 3G03 (Simpsoncalifragilisticexpiala-d’oh-cious) – byly odvysílány během osmé sezóny a dva – 3G02 (Lisa’s Sax) a 3G04 (Simpson Tide) – dokonce až během sezóny deváté.
Tohle jsou tedy oficiální p-codes, mimo ně ale existuje v rámci Simpsonovské komunity na a.t.s. ještě jedno značení, které identifikuje původní dvouminutové skeče ze show Tracey Ullmanové. Tyto značky mají tvar MGxx, kde MG jsou samozřejmě iniciály Matta Groeninga a “xx” je pořadí, ve kterých byly skeče produkovány (tedy nikoliv vysílány). Těchto krátkých skečů bylo během tří sezón vysíláno 29 (sedm v roce 1987 a 22 v roce 1988) a číslo xx je tedy z rozmezí 01-29. Vzhledem k tomu, že tyto scénky u nás prakticky nikdo nezná, uvádím jejich “pseudo p-codes” jenom pro úplnost. Přehledný seznam těchto skečů najdete tady a seznam “řádných” Simpsonovských epizod .
