Dnešní úvod bude velmi krátký, a to tak že ve smyslu neexistence, neboť se rovnou podíváme na zoubek Alfu Clausenovi. Takže vzhůru do toho…
Podrobně…
Alf Clausen je „dvorním“ Simpsonovským skladatelem už přes osm let a za svoji práci pro OFF obdržel dvě ceny Emmy a osm dalších nominací (což znamená že od druhé sezóny, kdy k Simpsonovým přišel, byl nominová nejméně jednou každý rok). Clausenova hudební kariéra se rozhodně nedá srovnávat s takovými velikány jako jsou James Horner, Jerry Goldsmith nebo John Williams, neboť má na svém skladatelském kontě pouze něco málo přes desítku filmů a televizních seriálů (no dobře, tak tedy _především_ televizních seriálů 🙂 – mezi ty nejznámější patří ‚Alf‘ (shoda jmen je čistě náhodná), ‚The Critic‘ a ‚Moonlightning‘, který kromě Bruce Willise „udělal“ právě i Alfa Clausena.
Simpsonovi byli už od svého debutu v roce 1989 (a dodnes jsou) jedním z mála televizních pořadů – animovaných i hraných – v nichž hraje nezanedbatelnou roli orchestrální hudba, za čímž stojí (jako obvykle) Matt Groening: „I wasn’t sure how good the animation was going to turn out, so I thought if we could solidify it with a great orchestral background, that would help the wobbly animation. And it has.“ (Nebyl jsem si jistý jak dobrá bude nakonec animace a tak jsem myslel, že dobrá orchestrální hudba by mohla pomoci i kolísavé animaci. A tak se také stalo.) Simpsonovská hudba se ale podle Alfa Clausena příliš nepodobá hudbě, kterou známe z jiných kreslených seriálů. Clausen říká: „Matt Groening said to me very early on, ‚We’re not a cartoon. We’re a drama where the characters are drawn. I want you to score it like a drama.'“ (Matt Groening mi hned na začátku řekl: ‚Nejsme animák. Jsme dramatický pořad s kreslenými hrdiny. Chci abys to nahrál jako drama.‘)
Clausen má leckdy pouze několik hodin na to aby nahrál téměř tři desítky různých hudebních motivů, jejichž délka kolísá mezi několika málo sekundami a jednou minutou, a které budou nakonec tvořit hudební „pozadí“ jedné Simpsonovské epizody. Tento proces už Alf Clausen absolovoval více než 180krát, protože od začátku druhé sezóny ozvučil každou Simpsonovskou epizodu bez výjimky – v současnosti mu složení hudby pro celou epizodu zabere v průměru čtyři až pět dní. (Docela by mě zajímalo, jestli si ještě Alf při této příležitosti někdy vzpomene na ‚Moonlightning‘, pro který měl jednou za úkol složit a _nahrát_ hudbu pro celou hodinovou epizodu za pouhých šestnáct hodin…)
Hudba je významnou součástí téměř každého Simpsonovského gagu. Když scénáristé napíší parodii nějakého filmu, televizního pořadu, nebo nějakou jinou pop-kulturní referenci, Clausenova hudba často pomůže tuto narážku zdůraznit. (viz třeba „kovbojské“ sekvence z minulé epizody 3F24 (El Viaje Misterioso de Nuestro Homer), s různými motivy jako vystřiženými od Ennia Morriconeho.) To je ovšem obvykle velice náročná a nevděčná práce, protože nezřídka se tato „hudební narážka“ musí vejít do několika málo sekund. Občas se také stává že hudební motiv je samostatným gagem – nejznámější je zřejmě příklad z epizody 8F18 (A Streetcar Named Marge) ve které Maggie vede útěk z jeslí, a při vrcholné scéně se ozve motiv z filmu ‚The Great Escape‘.
Nejoblíbenější částí práce pro Simpsonovy je pro Clausena skládání několika (dvou až tří) zpívaných skladeb za sezónu, které se objevují v různých epizodách. V této sezóně se jedná například o skladbu ‚We Put The Spring in Springfield‘ z epizody 4F06 (Bart After Dark) nebo ve větším měřítku o epizody 3G03 (Simpsonscalifragilisticexpiala-d’oh-cious) a 4F20 (The Simpsons Spin-Off Showcase)). Text písně je obvykle dílem některého ze scénáristů a Clausenovým úkolem je složit na něj hudbu, která zapadá do kontextu okolního dění v epizodě a zároveň se vejde do hlasového rozsahu jednotlivých herců. Většina z těchto skladeb se také (mimo jiné) nachází na albu „Songs in the Key of Springfield“, (viz), které produkoval sám Clausen a kterého se prodalo více než 350.000 kopií a je tak v tomto žánru stále jedním z nejúspěšnějších desek Rhino Records.
Alf Clausen je se svojí prací pro Simpsonovy evidentně spokojen, neboť říká: „This is a dream job for a composer. The producers are very appreciative of what I do for them. The creative level is amazingly high. I look at the majority of what’s on television now and I think, boy, I’m a blessed guy.“ (Pro skladatele je tohle práce snů. Producenti vysoce oceňují to co pro ně dělám a tvůrčí úroveň je překvapivě vysoká. Když se podívám na většinu toho co dnes běží v televizi tak si pomyslím že jsem měl úžasné štěstí.)
