Speciální čarodějnický díl VI

  • Nápis v reklamní agentuře: 50 Million Cigarette Smokers CAN’T BE WRONG! (50 miliónů kuřáků se nemůže mýlit!)
  • Cedule před školou: Springfield Elementary School: PTA Meeting Tonight (Springfieldská základní škola: Dnes večer SRPŠ)
  • Někteří maskoti:
    • Lard Lad Donuts – tlusťoch s koblihou
    • Zip Boys – tři chlápci s obřími hlavami
    • Tam O’Shanter – chlápek s obřím kloboukem
    • Alladin’s Magic Carpets – muž na létajícím koberci
    • Paul Bunyan and his blue ox Babe – sedlák a modrá kráva
    • Duff Beer – kovboj
    • Channel 6 News – Kent Brockman
    • Red Devil Realty – ďábel s vidlema
    • Planter’s Peanuts – obří burák
  • 1+1=2 – well, d’uh… 😉
  • 734 – tohle je nejspíš narážka na to, že když na kalkulačce se správným číselným fontem napíšete “7734” a otočíte jí vzhůru nohama, dostanete “hell” (peklo). Možná že třípísmenná verze “hel” je něco jako tetování Leváka Boba: “luv” a “hat”.
  • 46 72 69 6E 6B 20 72 75 6C 65 73 21 – tento hexadecimální řetězec, převedený do ASCII kódu, znamená “Frink rules!” (Frink je náš šílený profesor, který dole kreslí onen tajemný Frinkahedron, neboli krychli, pokud byste tápali.)
  • e^(i*pi) = -1 – tzv. Eulerova formule; “e” je přirozený logaritmus, “i” je imaginární jednotka a “pi” je pí.
  • P = NP – nedokázaná konjektura z computer science, kde první “P” je soubor rozhodovacích problémů (tedy problémů, které mají jako odpověď buď “ANO” nebo “NE”), které se dají vyřešit v polynomiálním čase. “NP” je soubor rozhodovacích problémů, pro které, pokud je odpověď “ANO”, se to dá dokázat v polynomiálním čase. Tyto dvě množiny nemusí být nutně stejné, ani se nemusí nutně lišit. Otázka jestli jsou totožné nebo ne, je jedním z hlavních otevřených problémů současné teoretické computer science.
  • ro(m0) = 3(Ho)^2/(8*pi*G) – jedna ze základních rovnic kosmologie (tedy vědy o zabývající se vznikem Vesmíru), součást Einsteinovy Otr (Obecné teorie relativity). “Ho” je Hubbleova konstanta, “G” je gravitační konstanta a “ro(m0)” je kritická hustota Vesmíru. Pokud je skutečná hustota Vesmíru větší než kritická, Vesmír jednou dosáhne mezní hustoty svého rozpínání a začne se opět smršťovat. (Jak říkal Cimrman: po Velkém Třesku nastane Velký Plesk, takže dějiny světa jsou vlastně jenom takové velké třesky-plesky.) Pokud je ovšem hodnota menší, bude Vesmír expandovat donekonečna.
  • 1782^12 + 1841^12 = 1922^12 – tato rovnice samořejmě neplatí, neboť odporuje Velké Fermatově větě, která říká, že rovnice x^n + y^n = z^n neplatí pro žádné n větší než 2. Francouzský matematik Pierre Fermat si v roce 1787 poznamenal na okraj jedné knihy, že nalezel fantastický důkaz tohoto tvrzení, ale má málo místa na jeho zapsaní. Důkaz nalezl až v roce 1993 Andrew Wiles, profesor z Princetonu, který ovšem použil matematický aparát vynalezený až ve dvacátém století, nehledě na to, že jeho důkaz je dlouhý přes 200 stran… Přesné hodnoty daných čísel jsou následující:
    • 1782^12 = 1025397835622633634807550462948226174976
    • 1841^12 = 1515812422991955541481119495194202351681
    •  součet = 2541210258614589176288669958142428526657
    • 1922^12 = 2541210259314801410819278649643651567616

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *