- Nápis v reklamní agentuře: 50 Million Cigarette Smokers CAN’T BE WRONG! (50 miliónů kuřáků se nemůže mýlit!)
- Cedule před školou: Springfield Elementary School: PTA Meeting Tonight (Springfieldská základní škola: Dnes večer SRPŠ)
- Někteří maskoti:
- Lard Lad Donuts – tlusťoch s koblihou
- Zip Boys – tři chlápci s obřími hlavami
- Tam O’Shanter – chlápek s obřím kloboukem
- Alladin’s Magic Carpets – muž na létajícím koberci
- Paul Bunyan and his blue ox Babe – sedlák a modrá kráva
- Duff Beer – kovboj
- Channel 6 News – Kent Brockman
- Red Devil Realty – ďábel s vidlema
- Planter’s Peanuts – obří burák
- 1+1=2 – well, d’uh… 😉
- 734 – tohle je nejspíš narážka na to, že když na kalkulačce se správným číselným fontem napíšete „7734“ a otočíte jí vzhůru nohama, dostanete „hell“ (peklo). Možná že třípísmenná verze „hel“ je něco jako tetování Leváka Boba: „luv“ a „hat“.
- 46 72 69 6E 6B 20 72 75 6C 65 73 21 – tento hexadecimální řetězec, převedený do ASCII kódu, znamená „Frink rules!“ (Frink je náš šílený profesor, který dole kreslí onen tajemný Frinkahedron, neboli krychli, pokud byste tápali.)
- e^(i*pi) = -1 – tzv. Eulerova formule; „e“ je přirozený logaritmus, „i“ je imaginární jednotka a „pi“ je pí.
- P = NP – nedokázaná konjektura z computer science, kde první „P“ je soubor rozhodovacích problémů (tedy problémů, které mají jako odpověď buď „ANO“ nebo „NE“), které se dají vyřešit v polynomiálním čase. „NP“ je soubor rozhodovacích problémů, pro které, pokud je odpověď „ANO“, se to dá dokázat v polynomiálním čase. Tyto dvě množiny nemusí být nutně stejné, ani se nemusí nutně lišit. Otázka jestli jsou totožné nebo ne, je jedním z hlavních otevřených problémů současné teoretické computer science.
- ro(m0) = 3(Ho)^2/(8*pi*G) – jedna ze základních rovnic kosmologie (tedy vědy o zabývající se vznikem Vesmíru), součást Einsteinovy Otr (Obecné teorie relativity). „Ho“ je Hubbleova konstanta, „G“ je gravitační konstanta a „ro(m0)“ je kritická hustota Vesmíru. Pokud je skutečná hustota Vesmíru větší než kritická, Vesmír jednou dosáhne mezní hustoty svého rozpínání a začne se opět smršťovat. (Jak říkal Cimrman: po Velkém Třesku nastane Velký Plesk, takže dějiny světa jsou vlastně jenom takové velké třesky-plesky.) Pokud je ovšem hodnota menší, bude Vesmír expandovat donekonečna.
- 1782^12 + 1841^12 = 1922^12 – tato rovnice samořejmě neplatí, neboť odporuje Velké Fermatově větě, která říká, že rovnice x^n + y^n = z^n neplatí pro žádné n větší než 2. Francouzský matematik Pierre Fermat si v roce 1787 poznamenal na okraj jedné knihy, že nalezel fantastický důkaz tohoto tvrzení, ale má málo místa na jeho zapsaní. Důkaz nalezl až v roce 1993 Andrew Wiles, profesor z Princetonu, který ovšem použil matematický aparát vynalezený až ve dvacátém století, nehledě na to, že jeho důkaz je dlouhý přes 200 stran… Přesné hodnoty daných čísel jsou následující:
- 1782^12 = 1025397835622633634807550462948226174976
- 1841^12 = 1515812422991955541481119495194202351681
- součet = 2541210258614589176288669958142428526657
- 1922^12 = 2541210259314801410819278649643651567616
