V poslední době se mi ozvalo několik lidí, kteří mi vyčítali, že všechnu vinu za špatné překlady házím pouze na hlavy překladatelů, a to přesto že na převodu z angličtiny do češtiny se podílí celá řada lidí – především pak osoba zodpovědná za dialogy nebo režisér českého znění, kteří leckdy z různých důvodů mohou třeba správný překlad úplně zničit. To je samozřejmě pravda, ale jednak by bylo asi dost nepřehledné u každého dílu uvádět všechny lidi, kteří se na jeho překladu nějak podíleli, druhak mám pocit, že překladatel je jednoznačně nejdůležitější ze všech těchto lidí a Treťjak si myslím, že se dá vysledovat jistý „styl“ jednotlivých překladatelů a jejich typické klady a zápory.
Nicméně abychom byli politicky korektní (muhaha), tak dnešní epizodu překládal Petr Šaroch, dialogy upravovala Eva Štorková, dramaturgie byla dílem Marcely Smetanové, za zvuk zodpovídal Josef Kušnír, střihově spolupracoval Jiří Šesták, asistentkou režie byla Hana Somolová, výroba byla v kompetenci Miloše Nováka a režii českého znění měl Zdeněk Štěpán. To vše se událo v tvůrčí skupině Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského a tudíž naprostá většina chyb padá jen a jen na jejich hlavy… 🙂
Takže především tu máme několik obvyklých záměn: v originále odsoudil Nelsonův dědeček na smrt pouze 47 lidí a nikoliv 50, Milhousův dědeček cestuje po v karavanu se svojí novou ženou a ne pouze se svojí ženou a německý zbohatlík se jmenuje baron Wortzenberger a nikoli Hertzenberger.
Teď už ale přikročme k bližší vivisekci:
Menší rozdíl mezi originálem a českou verzí je už v první Bartově větě, mě osobně se původní verze líbí víc:
Bart: Grampa! I don’t mind when you spit at home, but I have to work with these people.
(Ale dědo, to že pliveš doma mi nevadí, ale ty lidi tady to sotva pochopěj.)
Stejně tak paní učitelka Krabappelová by v češtině měla za svojí repliku dodat něco jako „Blá blá blá.“, nehledě k tomu že se mi celá ta věta zdá poněkud podivná: IMHO by to mělo znít „… rádi bychom abyste se s námi podělili o vaši moudrost…“:
Krabappel: All right, seniors, we’d all love to share in your wisdom, experience, yadda yadda yadda.
(Tak starouškové, rádi bychom se s vámi podělili o vaši moudrost a zkušenosti.)
Další rozdíl mezi originálem a češtinou můžeme najít ve scéně kdy se rozhoduje o tom, kde bude Abe bydlet – v originála Bart navrhuje kontejner na odpadky a nikoliv sklep, což obzvlášť vynikne v následující scéně, kdy se Bart z okna svého pokoje smutně dívá na řečený kontejner, zatímco si Abe vybaluje věci v jeho pokoji. Na obranu překladatele nutno říct, že by se mu větu „Do kontejneru.“ nebo „Do popelnice.“ patrně nepodařilo sesynchronizovat s obrazem.
Marge: Where are we going to put him?
Homer: Bart’s room.
Lisa: Bart’s room.
Marge: Bart’s room.
Bart: Dumpster.
(Ale kam ho dáme?
K Bartovi.
K Bartovi.
K Bartovi.
Do sklepa.)
V následující Abeově reminiscenci by správně mělo být „… nejlepší rota ze třetího nejlepšího praporu…“ a nikoli „… nejlepší rota z nejlepšího třetího praporu…“:
Abe: Back then, I was known as Sgt. Simpson, and I commanded the Flying Hellfish, the fightingest squad in the fightingest company in the third-fightingest battalion in the army.
(Tehdy jsem byl znám jako seržant Simpson, a velel jsem Pekelným rybám, nejlepší četě z nejlepší roty z nejlepšího třetího praporu armády.)
Také německý baron říká v originále něco trochu jiného než v češtině:
Agent: Baron von Wortzenberger, on behalf of the American people, I apologize for…
Baron: Ja ja ja, mach schnell mit der art things, huh? I must get back to Dancecentrum in Struttgart in time to see Kraftwerk.
(Barone von Wortzenbergeru, jménem amerického lidu se omlouváme za…
Ja ja ja, mach schnell s mein umění. Musím pospíchala nach Stuttgart abych stihnula mein dnešní koncert.)
Zatímco předchozí chyby by se daly ještě jakž takž přehlédnout, tak teď následuje pěkná hrubka: věta má správně znít „A pamatujte, nemůžete se všichni podepsat třemi křížky.“
Monty: Now remember, you can’t _all_ sign with an X.
(A pamatujte, můžete se podepsat třemi křížky.)
Následující replika je pak nádherná a do češtiny nepřeložitelná slovní hříčka:
Burns: Well, I’m off to get paintings; as they say, time is „Monets“.
(Tak já padám pro ty obrazy. Jak se říká, čas jsou peníze.)
A vzhledem k tomu, že poslední epizoda byla IMHO přímo nacpaná dědečkovými slovními gagy, tak bych si dovolil přetisknout alespoň pár svých nejoblíbenějších:
Abe: Now, my story begins in 19-dickety-two. We had to say „dickety“ ‚cause that Kaiser had stolen our word „twenty“. I chased that rascal to get it back, but gave up after dickety-six miles…
(Můj příběh začíná v roce 19-dikety-dva. Museli jsme říkat „dikety“, protože nám Kaiser ukradl slovo dvacet. Hnal jsem se za ním, aby je vrátil, ale po dikety-šesti mílích jsem to vzdal.)
Bart: Hey, Grampa, do you think that dead bodies get up and walk around at night?
Abe: If they’re anything like me, they have to get up twice.
(Vstávají tvoji mrtví kamarádi v noci z hrobu dědo?
Jestli jsou jako já, tak musej vstávat dvakrát za noc.)
Abe: I know I’m bending the rules tonight, but I also know none of you wants that skunk Burns to take our treasure. And I want you to know that when I die, you’re all welcome to visit me in rich men’s heaven.
(Vím že dneska porušuju pravidla, ale taky vím, že nikdo z vás nechce, aby poklad získal ten skunk Burns. A chci abyste věděli že až umřu já, tak mě můžete navštívit v nebi pro bohaté.)
